Jaká jsou podpůrná „koronavirová“ opatření

Pandemie, karanténa, roušky a respirátory. Slova, která teď slýcháme denně. A také slovo koronavirus nebo taky Covid-19. Slovo pandemie většina z nás sice znala, ale jen málokdo z nás tušil, že se nás bude osobně týkat a že si budeme moct její důsledky osahat doslova na vlastní kůži.

A to i přesto, že vědci pandemii očekávali desítky let. Jenže tohle není sci-fi, ale skutečná realita.

Je to tady!

A my se s tím musíme popasovat, jak nejlépe umíme. Nikdo z nás podobnou situaci nikdy nezažil, a tak po prvním náporu na psychiku, strach o život a přežití přichází čas prvních reálných kroků, které můžeme po zajištění základních potřeb a aktivit vyplývajících z opatřeních nařízených vládou udělat navíc.

Pokud jste zaměstnanec…

… a jste zaměstnaný na dobu neurčitou, dá se říct, že máte největší jistotu, že tuhle dobu ustojíte nejlépe. Alespoň po stránce udržení zaměstnání a finanční situace. Vláda totiž spustila program Antivirus, který podporuje zaměstnavatele, aby nemuseli zbytečně své zaměstnance propouštět. 

Víc najdete nastránkách Ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV) tady.

Program se spouští od pondělí 6. dubna a zjednodušeně řečeno podporuje zaměstnavatele v tom umožnit svým zaměstnancům pracovat v některém z následujících režimů. A to i přesto, že pro svoje zaměstnance nemají stejný objem práce jako v období „nekoronavirovém“.

Pokud nenajdete odpověď v dále popsaných situacích nebo si nejste jistí, zda se k vám zaměstnavatel chová férově, koukněte se také na stránky MPSV na Listinu základních práv zaměstnance během pandemie koronaviru.

Práce z domova (home-office)

Tento režim dosud v ČR nevyužívalo tolik firem, kolik by mohlo. Má svoje výhody i nevýhody. Zaměstnavatelé často vnímají jako nevýhodu to, že nemají dohled nad časem, který zaměstnanec při svojí práci skutečně stráví. Na druhou stranu nemusí zaměstnancům vyplácet přesčasy. Výhodou pro zaměstnavatele také může být ušetření nákladů za provoz kanceláří a dalších souvisejících nákladů, pokud zaměstnanec pracuje přímo ve firmě.

Tato možnost je ale bohužel většinou možná jen pro určité pracovní pozice. Převážně ty kancelářské. Můžou ji však využít i pracovníci v karanténě, pokud jim to zdravotní stav dovolí.

V tomto případě připadá zaměstnancům 100 procent jejich mzdy.

Karanténa

Pokud je zaměstnanec v karanténě a nemůže pracovat tzv. na home-office, má nárok na náhradu mzdy ve výši 60 procent průměrného redukovaného výdělku. V případě, že karanténa trvá déle než čtrnáct dní, má zaměstnanec nárok na vyplácení nemocenské dávky.

Náhradu mzdy proplatí zaměstnavateli stát.

Ošetřovné

Ošetřovné neboli lidově ošetřovačka člena rodiny doznala v tomto období největší změny. Alespoň ta týkající se dětí, které je nutné obstarat kvůli uzavření škol. Nově na ni mají totiž nárok rodiče dětí až do věku 13 let. A to po celou dobu, co školy zůstanou zavřené. Pokud se rodiče starají o děti hendikepované, není pro nárok na ošetřovné stanovena žádná věková hranice.

Zaměstnanec má nárok na 60 procent takzvaného redukovaného denního vyměřovacího základu. Příklady výpočtu ošetřovného a všechny důležité informace, včetně nejčastějších otázek a odpovědí, najdete na stránkách MPSV.


Uzavření nebo omezení provozu

Pokud je zaměstnavatel nucen kvůli mimořádným opatřením uzavřít nebo výrazně omezit svůj provoz a není možné využít předchozích možností, má zaměstnanec nárok na náhradu mzdy ve 100 procentech průměrného výdělku. Zaměstnavateli stát proplatí 80 procent. Platí tam ale horní hranice. Na jednoho zaměstnance vyplatí stát zaměstnavateli maximálně 39 tisíc korun měsíčně.

Uzavření kvůli nepřímým dopadům

Také může nastat situace, kdy se zaměstnavatele dotkne mimořádná situace nepřímo. Jedná se tři různé možnosti. Všechny také řeší program Antivirus a stát proplatí zaměstnavateli 60 procent náhrady ze mzdy pro každého ze zaměstnanců. Horní hranice je v tomto případě stanovena na maximálně 29 tisíc korun měsíčně na jednoho zaměstnance.

První ze situace se týká uzavření z důvodu, kdy do zaměstnání nemůže dorazit velká část zaměstnanců nebo klíčoví zaměstnanci. Například kvůli péči o dítě nebo karanténě, případně cizinci. V tuto chvíli mají zaměstnanci nárok na náhradu mzdy ve 100 procentech průměrného výdělku.

Druhá situace je pro případ uzavření z důvodu, že zaměstnavatel nemá potřebné suroviny, služby nebo výrobky nutné k zajištění provozu. Pracovníci dostanou náhradu ze mzdy v hodnotě 80 procent průměrného výdělku.

Třetí případ se týká situace, když klesne poptávka po výrobcích a službách natolik, že je nutné firmu uzavřít. Zaměstnanec získá náhradu mzdy v hodnotě 60 procent průměrného výdělku.

Pokud jste nezaměstnaný…

Bohužel i k této situaci může dojít nebo možná i došlo. Podmínky výpovědi a následné pomoci se odvíjí podle zákoníku práce. Zaměstnanec, který dostal výpověď z pracovního poměru, má nárok na odstupné. Pokud pracovní poměr trval méně než jeden rok, je odstupné jeden průměrný plat. Pokud alespoň rok a méně než dva roky, tak dva průměrné platy a nad dva roky tři průměrné platy.

Jak je to s podporou v nezaměstnanosti?

Pokud jste v posledních dvou letech pracovali v součtu alespoň 12 měsíců, máte nárok na podporu v nezaměstnanosti. Ta je však časově omezená a nezaměstnaný do věku 50 let může podporu čerpat maximálně pět měsíců, do 55 let až osm měsíců a nad 55 let až jedenáct měsíců.

První dva měsíce máte nárok na 65 procent průměrného měsíčního čistého příjmu. Další dva měsíce na 50 procent a další měsíce pak už jen 45 procent průměrného čistého příjmu.

Pokud jste v posledních dvou letech nepracovali alespoň 12 měsíců, ale je možné uplatnit tzv. náhradní dobu pojištění (například při invaliditě III. stupně, za péči o dítě do čtyř let věku nebo o dítě se zdravotním postižením do 10 let věku) nebo nemůžete doložit výši průměrného předchozího výdělku bez vlastního zavinění, případně nelze stanovit váš čistý výdělek nebo vyměřovací základ, počítá se vám podpora z průměrné mzdy státu. 

Na konci roku 2019 byla hodnota průměrné mzdy 33 429 korun. Bohužel procenta jsou pro tyto případy výrazně nižší – první dva měsíce máte nárok na 15 procent, další dva na 12 procent a na zbývající měsíce 11 procent.

Pokud jste živnostníci…

… je tato situace pro vás pravděpodobně velmi náročná. Proto vláda přistoupila k několika podpůrným krokům, aby menší podnikatelé o svoje živnosti nepřišli. Dlouho se jednalo o přímé podpoře v hodnotě až 25 tisíc korun. O této podpoře bude rozhodovat Finanční správa během dubna a platí pro všechny aktivní živnostníky, pokud byli aktivní k 12. březnu tohoto roku nebo jsou sezónní podnikatelé, kteří přerušili činnost kdykoliv po 31. srpnu 2019.

Přímá podpora

Pokud musel živnostník omezit provoz mezi 12. březnem a 30. dubnem, bude mít nárok na 500 korun za každý den s omezenou nebo zavřenou provozovnou. Podpora by měla být legislativně schválená k 12. dubnu.

Odpuštění záloh

Se zpětnou účinností od března nemusí platit půl roku osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ) zálohy na sociální pojištění. Navíc se jim odpouští i minimální zálohy ve výši 2 544 korun. Přesto se i nadále OSVČ bude toto období počítat na důchodové nároky.

Ti, kdo platí větší částky, v ročním zúčtování doplatí rozdíl mezi minimální zálohou a skutečnou výší pojistného podle zisku za rok 2020.

Odpuštění záloh bylo schválené až koncem března, proto se v březnu zaslané zálohy budou počítat až jako zářijové. Stejný režim platí i pro zdravotní pojištění, kde činí minimální zálohy 2 352 korun. Ty budou zcela odpuštěny.

Všechny důležité informace v podobě manuálu pro OSVČ najdete v tiskové zprávě MPSV tady.


Dva liberační balíčky na kontrolní hlášení a daně

Přesné znění liberačních balíčků najdete opět na stránkách Ministerstva práce a sociálních věci zde.

Zjednodušeně řečeno – promíjí se pozdě podané kontrolní hlášení i opožděné podání přiznání k dani z příjmu u fyzických i právnických osob. Také se promíjí podání červnové zálohy na daň z příjmů, nepodání přiznání daně z nabytí nemovitých věcí a pokuty za pozdní uhrazení daně z nemovitosti.

Pokud podáte přehled o příjmech a výdajích za rok 2019 do 3. srpna a současně uhradíte také doplatek pojistného, bude vám prominuto penále.


EET a ošetřovné

Toto jsou dvě důležitá témata, která OSVČ řeší. První je, že po dobu mimořádných opatření a následujících třech měsíců bude pozastavené EET.

OSVČ s dětmi mají nově nárok také na „ošetřovné“. Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) v tuto chvíli vypsalo výzvu „Ošetřovné“ pro OSVČ – výzva I, na kterou prozatím vyčlenilo 100 milionů korun. Podmínky jsou obdobné jako pro zaměstnance – ošetřovné se týká nezaopatřených dětí do věku 13 let nebo hendikepovaných dětí bez omezení věku po celou dobu trvání mimořádné situace.

Živnostníci mohou čerpat maximálně 13 144 korun měsíčně, za den to je částka 424 korun.

Co všechno mohou OSVČ ještě využít?

Do 3. dubna mohli živnostníci požádat o vládou jištěnou půjčku v rámci programu COVID II. Předpokládá se ale, že s tímto programem se bude pokračovat. Další vlna bude pravděpodobně spuštěna kolem 20. dubna.

Živnostníci mohou využít také mimořádnou okamžitou pomoc nebo další dávky pomoci. Informace o mimořádné okamžité pomoci připravil Úřad práce tady, další přehledy pro podnikatele a OSVČ připravili experti z Centra pro společenské otázky a organizace IQ Roma servis i Ministerstvo průmyslu a obchodu zde.


Pokud jste pendleři…

… a nevíte, co teď. Nezbývá vám než sledovat dění. Pokud ale přijdete o práci, je pro vás dobrou zprávou, že o dávky v nezaměstnanosti můžete zažádat ve svém bydlišti. Dávky se počítají z výdělku v zemi, kde jste pracovali. Základní podmínkou pro nárok na výplatu podpory v nezaměstnanosti je trvání důchodového pojištění (v rámci zaměstnání nebo jiné výdělečné činnosti) v délce alespoň 12 měsíců za poslední dva roky nejen v zahraničí, ale i na území České republiky. 

Read More

Daňové výhody pro rodiny s dětmi

Máte malé děti? Případně starší do věku 26 let, které se stále ještě soustavně vzdělávají jako přípravu na povolání nebo je z jiného důvodu vyživujete? Přečtěte si, jak můžete získat daňové zvýhodnění v rámci daňového přiznání za rok 2019. Například uplatněním slevy na daních za umístění dítěte do předškolního zařízení nebo formou daňového bonusu, případně i slevy na manželku (manžela).

Školkovné neboli sleva na dani za umístění dítěte v předškolním zařízení

Výše školkovného se odvíjí od celkové částky, kterou rodič vynaložil na umístění dítěte v předškolním zařízení, maximálně ale do výše minimální mzdy. Sleva na dani za školkovné tak může za rok 2019 činit až 13 350 korun na jedno dítě. Pokud do školky chodí dvě děti z jedné rodiny, může si rodina snížit daňovou povinnost až o 26 700 korun.

Slevu na dani za školkovné ale může uplatnit pouze jeden rodič, a to vždy jen ten, který s dítětem žije ve společné domácnosti. Pokud dítě nevyrůstá se svými rodiči, má nárok na tuto slevu jeden z opatrovatelů. Slevu je současně možné uplatnit jen na školné, ne stravné nebo jiné příspěvky na další aktivity dětí ve školce.

Pokud daňovou slevu mohou uplatňovat oba rodiče, měl by ji uplatnit rodič s vyšším daňovým základem, aby rodina využila slevu v plném rozsahu. Školkovné mohou uplatňovat nejen zaměstnanci, ale také osoby samostatně výdělečně činné, včetně těch, kteří využívají výdajové paušály. Školkovné se vztahuje na umístění dítěte ve státní, soukromé, případně i firemní mateřské škole.

Pokud vám daně připravuje účetní vašeho zaměstnavatele, stačí vám jen doložit potvrzení o zaplaceném školném ze školky vašeho dítěte. Pokud si slevu na dani uplatňujete v rámci svého daňového přiznání sami, musíte kromě doložení potvrzení ještě vyplnit příslušné řádky, u čtyřstránkového přiznání je to číslo 69a.

Daňové zvýhodnění za vyživované dítě do věku 26 let

Na každé vyživované dítě mohou rodiče také čerpat daňové zvýhodnění. A to až do věku 26 let dítěte, pokud se dítě nebo mladý dospělý soustavně připravuje na budoucí povolání nebo nemůže studovat nebo pracovat kvůli nemoci, úrazu či dlouhodobě nepříznivému zdravotnímu stavu.

Za celý kalendářní rok 2019 může jeden z rodičů uplatňovat daňové zvýhodnění na první dítě 15 204 korun, na druhé 19 404 korun a na třetí a další dítě pak 24 204 korun.

Zaměstnanci tohle daňové zvýhodnění uplatňují nejčastěji v rámci měsíčního účtování příjmů zaměstnavatelem, OSVČ až při daňovém přiznání za předchozí kalendářní rok. Pokud je ale uplatněné daňové zvýhodnění vyšší než vypočtená daň z příjmu, má rodič nárok na daňový bonus. Výše daňového bonusu pak činí rozdíl mezi daňovým zvýhodněním na děti a vypočtenou daní.

Zjednodušeně řečeno – pokud se po odečtení slevy z vaší daňové povinnosti dostanete „do minusu“, stane se vzniklý rozdíl daňovým bonusem. Abyste ho však mohli využít, musí vaše příjmy ze zaměstnání nebo podnikání za rok 2019 přesáhnout 80 100 korun. Daňové zvýhodnění i daňový bonus taktéž může čerpat jen jeden rodič. Ideálně ten, který si může snížit svoji daňovou povinnost o částku z daňového bonusu v maximální možné výši. 

Maximální možná výše daňového bonusu činí  60 300 korun, minimální 100 korun (pokud vám bonus vychází nižší než sto korun, nedostanete nic). 

Pokud osoba samostatně výdělečně činná nemůže obdržet daňový bonus, legální cestou je její příjmy rozdělit na tzv. spolupracující osobu (např. manžela, manželku), která jej naopak získat může.

Sleva na manželku (manžela)

Poslední daňovou výhodou, kterou mohou rodiny čerpat, může být tzv. sleva na manželku/manžela. Pokud jeden z manželů neměl vlastní příjmy za rok 2019 vyšší než 68 tisíc korun, může druhý z manželů v daňovém přiznání uplatnit daňovou slevu na manželku (manžela) ve výši 24 840 korun. 

Slevu je však možné uplatnit pouze na partnera v manželství, nikoliv druha nebo družku. Sleva může být až dvojnásobně vysoká, pokud je manželka nebo manžel bez příjmů držitelem průkazu ZTP/P. 

Nejčastějším důvodem pro uplatňování slevy na manželku (manžela) je mateřská dovolená, protože rodičovský příspěvek se do uvedeného limitu nepočítá. 

 

Read More

Vše, co letos potřebujete vědět o daňovém přiznání

Už je to zase tady. Daně. Možná patříte mezi ty svědomité, kteří už mají daňové přiznání zpracované a odevzdané. Možná je naopak vůbec neřešíte, protože v rámci ročního zúčtování záloh na daň z příjmů vám stačilo zaběhnout do mzdové účtárny vašeho zaměstnavatele a podepsat tam příslušnou kolonku za loňský rok.

Možná ale patříte mezi velké procento těch, kterým v průběhu března opakovaně volá účetní nebo vyskakuje připomínka v kalendáři, že zase už… máte mít připravené podklady, účtenky a všechny náležitosti potřebné k daňovému přiznání. Jenže termín odevzdání daňového přiznání se blíží a vy stále nic přichystaného nemáte…

 
První duben, to je ten den

Pokud patříte mezi poslední skupinu, je potřeba vědět, že posledním dnem pro odevzdání daňového přiznání v řádném termínu je letos 1. dubna. Na Apríla. Pokud ovšem nevyužíváte služeb daňového poradce, tam je to jinak. Současně je to také poslední den lhůty pro úhradu daně. Finanční úřady ale v případě pozdního odevzdání tolerují zhruba dalších pět dní. Pak už rozdávají pokuty.

Ať už patříte do jakékoliv skupiny, měli byste mít alespoň základní přehled, jaké změny v oblasti daní se vás mohou týkat. Hlavními změnami pro daňové přiznání za rok 2019 jsou oproti předchozím letům vyšší paušální limity pro osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ), přísnější podmínky pro daňový bonus, nižší daně pro rodiče předškolních dětí a také vyšší limit pro platbu sociální daně.

 

Vyšší paušální limity

Tato změna se dotkne těch OSVČ, kteří při výpočtu daňového základu uplatňují výdajové paušály. Jsou velmi oblíbené, protože zjednodušují daňové přiznání a díky nim může být i částka pro platbu povinné daně výrazně nižší než při uplatňování skutečných výdajů. Samozřejmě záleží na jejich výši.

Pro příjmy ze samostatné výdělečné činnosti je možné aktuálně uplatnit 30%, 40%, 60% nebo až 80% výdajový paušál. Ten nejvyšší se uplatňuje například u příjmů ze zemědělské výroby, lesního a vodního hospodářství a pro řemeslné živnosti. Nejnižší naopak u příjmů z nájmu majetku zařazeného v obchodním majetku.

Paušální výdaje samozřejmě není možné vypočítat z libovolné sumy. I na ně je uplatňován limit, tzv. maximální uplatnitelná výše výdajů. Limit se oproti roku 2018 zdvojnásobil na dva miliony korun. To je opravdu výrazné zvýšení, které mnoho OSVČ uvítá.

Zpřísnily se ale podmínky čerpání daňového bonusu. Daňový bonus se týká rodičů dětí, které jsou rodiči ještě tzv. vyživovány. Pokud je vaše daňová povinnost záporná vlivem slevy na dani za děti, jde o daňový bonus.

Daňový bonus na vyživované děti dostanete jen v případě, že máte reálné příjmy ze závislé činnosti nebo příjmy ze samostatné činnosti a dosáhli jste na příjem v kalendářním roce nejméně ve výši šestinásobku minimální mzdy. Pro zdaňovací období roku 2019 to znamená příjem minimálně 80 100 korun. Od roku 2018 se do příjmů pro daňový bonus už nezapočítávají příjmy z pronájmu a kapitálového majetku. Maximální daňový bonus je 60 300 korun.

 

Dobrá zpráva pro rodiče předškolních dětí

Zvyšuje se maximální uplatnitelná částka tzv. školkovného. Znamená to zvýšení slevy na dani za umístění dítěte do předškolního zařízení. Maximální limit školkovného se taktéž odvíjí od výše minimální mzdy. Limit za rok 2019 díky růstu minimální mzdy vzrostl o 1 150 korun. To znamená, že za rok 2019 můžete uplatnit maximální školkovné na každé dítě navštěvující školku až 13 350 korun.

 
Vyšší limit pro platbu solidární daně

To je pro změnu dobrá zpráva pro daňové poplatníky s vysokými příjmy. Ti musí platit takzvanou solidární daň. Limit pro platbu solidární daně se za rok 2019 zvýšil až na částku 1 569 552 korun. 

Zajímavá je výjimka pro daňového poplatníka, který sice těchto příjmů dosáhl jako zaměstnanec a standardně by za něj roční zúčtování daně mohla vyřídit mzdová účtárna, ale v tomto případě si je povinen si daňové přiznání vyplnit sám. Stačí mu k tomu zjednodušený dvoustránkový daňový formulář. Od zaměstnavatele jen potřebuje potvrzení o zdanitelných příjmech ze závislé činnosti. 

Read More

Je manželská smlouva vhodná i pro vás?

V posledních letech každý rok uzavřelo zhruba deset tisíc párů předmanželskou nebo přímo manželskou smlouvu. Důvodů pro to měli nebo mají více.

Nejčastěji je to potřeba stanovit majetkové vztahy ještě před manželstvím pro případ možného rozvodu nebo smrti jednoho z partnerů. Nebo špatná  zkušenost s majetkovým vypořádáním z předchozího manželství, případně snaha eliminovat riziko exekuce majetku jednoho z partnerů v případě možného zadlužení jeho polovičky.

Stoupající trend

Zajímavé je, že trend uzavírání předmanželských nebo manželských smluv se zvyšuje. Notářská komora ČR eviduje od roku 2014, kdy jejich počet začala statisticky zpracovávat, už téměř 60 tisíc uzavřených smluv upravujících majetkové poměry manželů.

Počet osob s uzavřenou (před)manželskou smlouvou totiž stále stoupá. Dokonce i rok od roku. Podle Notářské komory ČR bylo takových smluv uzavřených jen v loňském roce už téměř 11 tisíc.

Manželská smlouva se vyplatí především v případech, kdy se jeden z partnerů potřebuje ochránit před odpovědností za dluhy svého protějšku. Nejen před těmi, které teprve mohou vzniknout, ale dokonce už i před těmi stávajícími. V případě předmanželské smlouvy tak platí, že po svatbě vůbec nevznikne společné jmění manželů, a nehrozí tak, že nezadluženému partnerovi seberou v exekuci jeho majetek a věci.

Manželskou smlouvu ale podepisují také už sezdaní manželé. Nejčastěji kvůli tomu, že jeden z partnerů plánuje podnikat a nechce riskovat, že případné finanční problémy dopadnou i na rodinné příslušníky. Tedy nejen na druhého z páru, ale i na jeho děti.

Navíc manželská smlouva je nadřazená i zákonem stanovenému společnému jmění manželů, takže v případě rozvodu upravuje, která část majetku připadá kterému z manželů. Pozor ale na jednu věc. Podle Notářské komory ČR neupravuje nic jiného než majetek. Proto neočekávejte, že takovou smlouvou můžete po partnerovi žádat například pravidelný úklid, žehlení a péči o domácnost.

Jeden krok navíc

Při uzavření manželské smlouvy můžete udělat ještě jednoduchý krok navíc. Nechat svoji smlouvu zapsat do veřejného seznamu listin o manželském majetkovém režimu, aby byla dostupná i pro třetí strany. Například pro bankovní instituce nebo exekutory.

Takový krok je výhodný třeba v případě, kdy se jeden z páru dostane do exekuce. Exekutorovi nemusíte svoji smlouvu předkládat, ale naopak je exekutor povinný si existenci manželské smlouvy sám z veřejného seznamu ověřit. Pokud dotyčný v takovém seznamu figuruje, nesmí exekutor uplatňovat nároky na majetek, který patří výlučně druhému z manželů. Neuvedení smlouvy v seznamu ale manželskou smlouvu nezneplatňuje, jen musíte třetí straně existující smlouvu sami dokladovat.

Read More

Finanční polštář na důchod? Ano, je potřeba

Představte si situaci, že vám jednou bude přes sedmdesát let. Pokud budete fit, zaletíte si ještě na dovolenou k moři, budete se aktivně scházet s přáteli a vaše celková finanční situace bude nejlepší za celý váš život. Prostě si budete užívat plody toho, že jste celý život pracovali a příjemně zabezpečili sebe i svoje děti.

Zní to krásně, ale skutečnost někdy může být méně růžová. Podle posledních průzkumů by si velká část z nás měla našetřit a připravit na penzi mnohem větší finanční zázemí, než si nyní myslíme. Nejen proto, že se stále zvyšuje průměrný věk dožití, ale také kvůli inflaci a celkovým potřebám, které se v průběhu stáří objeví.

Málokdo z nás si dovede představit (a často ani nechce), že bude potřebovat lékařskou i celkovou pomoc v mnohem větší míře než dosud. Stejně tak si nechceme připustit, že výdaje na léky, bydlení, jídlo a další nezbytné potřeby budou růst. Proto se vyplatí myslet na dostatečné finanční zázemí dopředu.

A většina z nás si finanční zázemí, chcete-li finanční polštář, skutečně připravuje nejen na období stáří. Někdo méně, někdo více, někdo pravidelně, někdo spíše nárazově. Ať už v podobě penzijního nebo osobního spoření nebo také třeba životních pojistek. Jenže odborníci i tak tvrdí, že svoje budoucí náklady spíše podceňujeme.

Kolik nám bude stačit v penzi?

Zhruba dvě pětiny oslovených osob ve věku mezi padesáti až pětašedesáti lety, tedy lehce přes 40 procent, si představuje, že jim v penzi bude stačit mezi 15 až 20 tisíci korunami měsíčně. Další téměř dvě pětiny předpokládají, že si vystačí s částkou do 15 tisíc korun měsíčně. Zbývající část respondentů počítá s potřebnou částkou nad 20 tisíc s tím, že jen 4 procenta z celkově oslovených osob odhadují svoji měsíční nutnou částku nad 25 tisíc korun.

S ohledem na aktuální hodnoty vyplácených penzí a současný vývoj tak musí velká část osob nad padesát let v aktivním pracovním procesu počítat s ideálním finančním zázemím na důchod v hodnotě až 1,6 milionu korun. Samozřejmě v závislosti na době, kterou v penzi strávíme. Tu ale nikdo nemůže vědět dopředu a vyplatí se proto počítat s rezervou. V případě potřeby měsíční částky nad 25 tisíc korun by měl mít ideální finanční polštář dokonce hodnotu mezi dvěma až třemi miliony korun. To není právě málo.

Proto bychom všichni, nejen ti ve věku po padesátce, měli zvážit pravidelné spoření nebo další možnosti a produkty, které pomůžou se zajistit na příjemné stáří tak, jak si představujeme, že ho prožívají němečtí důchodci. Nejste si jistí, jak na to? Ozvěte se přes stránku s kontaktem a podíváme se spolu na vaši situaci a možná řešení.

Read More